Neexistuje dokonalá věta

A taky dokonalý člověk

"Kdo napíše tisíc básní, bude básník."

To jsem někde slyšel

Sudičky jí vystavily rodný list na jméno Jindřiška

Krásné jméno - krásné dítě

      V jedné daleké zemi žili spolu na zámku král s královnou. Nic by jim nechybělo ke štěstí, jenom kdyby měli děťátko. Tolik po něm oba toužili. Co by za

      Poslední den v prosinci se vydal starý Krbáň do vsi. Netušil, že se mu studené ráno stane osudným. Kdyby to věděl, nevytáhl by paty z chalupy. Jeho stavení

      Na kraji lesa žil v myslivně hajný se ženou. Jen občas je navštívili lidé z vesnice. Komu by se chtělo šlapat takovou dálku? I stalo se, že se jim narodilo

      Opět se vracím zpátky do minulosti. Zdál se mi takový divný sen. V něm jsem se proměnil  ve vůdce vlčí smečky.

     Rozhlížel jsem se po ateliéru. Byla zde celá řada velkých pláten. Krajiny, portréty,

Včera zase psali v novinách o nezaměstnanosti mozku

Proboha!

Pošlete, prosím, pomoc do Afriky!

Rychle a naléhavě!

Dědu jsem miloval ještě než jsem se narodil

Jmenoval se Matěj - kamarádi důchodci mu říkali Mates

Když jsem byl malý, říkali mi:

Nesmíš plakat! Jsi přece chlap! Budoucí voják!

Ve škole jsme dostali domácí úkol

Docela banální, člověk by řekl všední

Můj fotr František byl dělňas – proletář

Měl mozolnaté ruce a zarostlou tvář

Nevěřte tomu, co kde slyšíte

(Jedna paní povídala)

Z oblaků se na vás dívám lidičky

Každou noc a každý den

Pokorně sleduji vaše štěstí a trápení

Vidím i lásku a nenávist

Mám

Svět nemá rád rebely

Ani takové ani makové

Odvodní komise přede mnou stála – a zírala

Mám v hlavě tři melodie

I woke up this morning

I'd love to change the world

a

Moje prababička se dožila 86 let

Požehnaný to věk!

Konec byl prostý:

Zlomený krček - Zápal plic - Exitus

Kdyby dneska žila bylo by jí rovných 116

Když jsem byl malý, hladila mě po tváři

A říkala mi: "Ty

      Na chodbě postávala menší skupinka studentů. Někteří nahlíželi do skript, aby využili poslední chvilky před zkouškou. Jeden mladík stál u okna a nepřítomně se díval ven. Dívka vedle něho si cosi pro sebe předříkávala, přitom hltavě kouřila cigaretu. Najednou se prudce otevřely

      Kdysi žila v holandské zemi jedna velmi chudá rodina. Starý šedivý muž a jeho drobná vrásčitá žena. Bydleli v doškovém  domku, u kterého byla malá zahrádka, ne větší jak dlaň. Peněz nazbyt neměli, a tak jediným štěstím byl jejich synek

      Kvečeru se panu Tischlerovi přihodila nemilá věc. Na špičce nosu mu vyskočil mokvavý opar. Byl rozlezlý jako nějaká odporná houba. Pan Tischler se smutně díval do zrcadla na ten úkaz. -  A to má jít zítra