U odvodu (života)

Odvodní komise přede mnou stála – a zírala

"Svlékněte se! Trenýrky si můžete nechat!"

- řekl prvý

"Chcete-li můžete, nechcete-li musíte!"

- řekl Chytrolín (na první pohled nesympatický)

Výjimečně jsem odpověděl kladně

Pět doktorů jak pět labutí v temnotu hledí

"A teď přistupte blíže!" řekl ten bradatý přísně

Hned jsem splnil rozkaz – bez obtíží

Mám-li být upřímný, nerad se podvoluji

I takovému rozhodnutí

"Máte nějaké potíže?"

"Mám," řekl jsem chladně, "já vám je pošeptám.

Trochu se stydím."

"A helemese! To bych do vás neřek´"odvětil poďobaný

"Co je šeptem, to je čertem! Kolego!" bouřili se ostatní

"Nebuďte jak malí Jardové! Pánové!

Až tenhle branec odejde, já vám vše vyzvoním."

Hleděl jsem mlčky do sebe

"Otázka na závěr, mladý muži:

"Jedna a jedna a jedna jsou tři. Kolik to celkem je?"

- zeptal se Chytrolín

"To už jsem někde slyšel, než jsem sem přišel."

"Moje teta byla totiž chytrá horákyně. Víme?!"

"A nyní můžeme hlasovat," řekl ten s uhry

"Je někdo proti? – Zdržel se někdo hlasování? –

Nikdo. - Zbývá jen vyjádření předsedy komise.

Ten musí mít vždy poslední slovo. Má ho mít!"

"A priori: Vcelku jsem spokojen, až na ta 2,

slovy (dvě) - Kainova znamení:

Dg.F659 a Dg.F652."

Mlčel jsem.

"Blahopřeji!"

Podal mi papír a na něm stálo:

Schopen a odveden pro celý další život