V zeleném v Českém Krumlově
Když jsem byl malý, říkali mi:
Nesmíš plakat! Jsi přece chlap! Budoucí voják!
Později jsem někde četl,
že Jean Jacques Rousseau taky často plakal
Když uzrála doba vzali mě za vojáčka
Na plný úvazek
Stěhoval jsem se ze Severu na Jih
Ach, ty jižní Čechy!
Český Krumlov je nyní překrásné město
Tenkrát když jsem tam sloužil, potkával jsem jenom cikány
Neberte to, prosím, někteří jako osobní urážku
Ale bylo to tak
Přísahám na holý pupík!
Bylo to v době pershingů a raket SS20
Rok jsem by žoldák Varšavské smlouvy
V hodnosti desátník absolvent
Voják Štěstěny
Na kótě 332
Chránil jsem svoji vlast a hranici
Před zlým zrakem strýčka Sama
A před západoněmeckým bundeswehrem
Aby vaše matky mohli klidně spát a rodit zdravé děti
Mnozí z vás jste tehdy čůrali ještě do plenek
Zelený kabátec jsem nikdy nemiloval
Jak pak bych mohl, když jsem pacifista
Nyní jsem v hodnosti podporučík v záloze
Svatá panno, proč to říkám!
Zradil jsem sám sebe!
(Nikomu to, prosím, ale neříkejte! Důrazně Vás prosím!
Je to tajné! Vojenské tajemství ! – Mohl bych i za to sedět.
Tak radši tiše - Pššššt!!! Nic jste nečetli!)
a dneska po mně neštěkne ani pes a jeho hlas do nebe nedoletí