48. O nemocné kočičce

     Byla jednou jedna chudičká maminka, která musila pracovati od rána do večera, aby uživila svých pět dětí. Jednou šla do lesa nasbírat dříví. Když se vracela s otepí na zádech, spatřila za plotem u cesty nemocnou kočičku, která velice naříkala. Maminka ji soucitně zabalila do zástěry a nesla domů. Dítky jí přiběhly naproti a když viděly, že něco nese, ptaly se jí: "Matičko, co neseš?" a chtěly si hned s kočičkou hráti. Ale maminka jim kočičky nevydala, protože se obávala, aby jí neublížily; položila ji doma na měkký polštářek a dala jí napít mlíčka. Když se kočička zotavila a opět uzdravila – zmizela.

     Zanedlouho chudá matička se opět vydala do lesa na dříví a když přišla na zpáteční cestě k místu, kde tenkrát ležela nemocná kočička, stála tam hezky oděná paní. Kývla mlčky matince, aby přistoupila a s úsměvem hodila jí do zástěry pět pletacích drátů, načež se hned vzdálila. Matička nevěděla, co si má počíti s tím zvláštním darem neznámé paní, ale přinesla dráty domů a položila je na stůl.

     Příštího dne ráno, když vstala, ležel na stole pár úplně nových punčoch. Maminka se velice divila a večer položila opět těch pět drátů na stůl, a ráno tam zase našla nové, krásné punčochy. Tu seznala, že dráty jí byly naděleny odměnou za její soucit s nemocným zvířátkem.

     Dráty pilně pletly punčochy každé noci, až maminka jich měla pro sebe a pro dětičky dost a dost. Potom je prodávala a neměla již nikdy nouze.   

     napsal V.Diepold

     text též na http://www.firesnake.eu