Třapatka purpurová

     Ze středních a východních oblastí Spojených států pochází echinacea purpurová neboli třapatka (Echinacea purpurea, syn. Rudbeckia purpurea).

     Jedná se o vytrvalou bylinu z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která dosahuje výše až 1 m. K jejím charakteristickým znakům patří jazykovité nachové květy, pilovité listy a hnědé svazčité kořeny.

     Používání této rostliny má dlouholetou tradici. Původní obyvatelé Ameriky ji nejčastěji používali k léčení starých, špatně se hojících ran a vředů, pohlavních chorob, zažívacích obtíží. Rostlina se též osvědčila proti nachlazení, hadímu uštknutí a hmyzímu bodnutí. Odnepaměti pokládali Indiáni rostlinu za osvědčené afrodisiakum - lék zvyšující sexuální touhu.

     Hlavními účinnými principy kořenů (Radix echinaceae purpureae), jsou sloučeniny polyacetylénového typu. Tyto látky vykazují baktericidní (usmrcují bakterie), fungicidní (protiplísňový účinek) a insekticidní (hubení hmyzu) působení. Potvrdilo se, že mají prokazatelné též protinádorové vlastnosti.

     Poměrně nedávno byly zjištěny u byliny výrazné imunostimulační účinky, tj. podporující celkovou obranyschopnost organismu na buněčné úrovni.

     Dnes se rostliny rodu Echinacea používají nejen v klasické medicíně, ale i v homeopatické praxi. Nejčastěji ve formě alkoholických výtažků, popř. v podobě vylisované šťávy z čerstvých rostlin. Je zajímavé, že v USA a západní Evropě v posledních letech neobyčejně vzrostl zájem o tyto přípravky. Ty se vnitřně používají obzvláště jako urologika, prostředky proti chřipce a virózám vůbec, antiflogistika (protizánětlivý účinek). Dále nalezly uplatnění v gynekologii při výskytu různých vleklých zánětů.

     Kromě výše uvedené rostliny se ve farmacii používají další dva druhy, a to echinacea úzkolistá (E.angustifolia) a echinacea bledá (E.pallida).

     Jako zajímavost lze uvést, že všechny zde zmíněné byliny lze úspěšně pěstovat i v našich geografických podmínkách.

     text též na http://www.firesnake.eu