Každému, co jeho jest

Každému, co jeho jest

Jsme bratři a sestry

I vrazi a vražedkyně

V první osobě

Pijeme z jedné nádoby

Žluč s příchutí cukru

Máme vykloubené hlavy

Z věčného oslího přikyvování

Přijímáme dary-nedary

Od vychytralých klaunů

Jako úlitbu za vlastní jednání

Nemastní a neslaní proroci

Denně sedí u olověného stolu

A vyjeveně hledí

Na přeplněná leprosária

Bohabojně nahlas křičí:

Ať odpadne, co je kolísavé