Cementace mědi
17. listopad 2011 | 14.57 |
Cementace mědi
20 g pentahydrátu síranu měďnatého a 20 g pentahydrátu síranu zinečnatého rozpustíme v kádince obsahu 1 000 cm3 ve 400 cm3 destilovanévody. Je-li třeba, přefiltrujeme roztok papírovým filtrem, zahřejeme jej k varu a do teplého roztoku vneseme asi 20 g železných hřebíků. Na hřebících se začne vylučovat prášková měď, kterou občas seškrabujeme, takže klesá ke dnu nádoby. Když se již barva roztoku dále nemění a nedochází k dalšímu vylučování mědi, vyjmeme zbytky hřebíků z reakční nádoby a vyloučenou měď zbavíme roztoku dekantací destilovanou vodou. Po důkladném promytí vodou můžeme vyrobenou měď vyvařit v 5%ním roztoku H2SO4, abychom odstranili zbytky železa. Čistou měď nakonec odfiltrujeme v Büchnerově nálevce, při čemž neustále doplňujeme sloupec vody v nálevce tak, aby kovová měď nepřišla na delší dobu do styku se vzduchem. Takto připravená měď je totiž velmi reaktivní. Převedeme proto odfiltrovaný preparát do předem zvážené prachovnice obsahu 100 cm3, kde jej převrstvíme vodou, okyselenou několika kapkami kyseliny sírové. Abychom mohli zjistit hmotnost vyrobené mědi, musíme přidanou ochrannou vrstvu vody odměřit odměrným válcem a po zvážení láhve i s jejím obsahem vypočítat hmotnost preparátu z diference.
J. Klikorka, J. Klazar, J. Votický, J. Horák: Úvod do preparativní anorganické chemie, Praha 1982, SNTL/ALFA, str. 108