Odtajněný spis o mé první lásce

Dovolil jsem si odtajnit "Top secret" spis

- "O mé první lásce"

Proč teď? Po tolika letech?

Dříve jsem nemohl

Nešlo to!

Byl jsem pod přísahou!

Sám sobě jsem přísahal

A zároveň sobě byl - a jsem - konfident

Teprve nyní na vlastní žádost, jdu se udat

Tak tedy začínám, jak se říká od Adama

Začalo to tehdy nevinně

Jak jinak než v mateřské školce

Okamžitě mi padlo do očí

Děvčátko Hanka

(V té době ještě s příjmením) Kosnarová

A jako corpus delicti přikládám

Jednu barevnou fotku

Fotky nelžou – to každý ví

A jestli nevěříte, tak se podívejte!

Držíme se za ruce

Ona a já – jak Jeníček a Mařenka

A co ještě vidíte?

Šatičky barvy naděje a bílé punčocháče

a malé šedé botičky

a vedle ní já v kamaších

s pohledem zasněným

Dále předkládám osobní vzpomínky:

Každý den chodil pešek okolo

s Hurvínkem a Andersenem

A také pan Čapek s pejskem a kočičkou

Než našim zvířátkům odešlo dětství

Pak začala škola základní

Věřte, nevěřte

Na vysvědčeních mám napsáno:

"Vychodil školy dvě"

1.základní školu Hanzelky a Zikmunda

a druhou přejmenovanou

1.základní školu Mostecké stávky

V té době nad námi bděl

Kdo jiný než sám Makarenko!

Byli jsme malí pionýři

Jak Bratři v triku

A sbírali jsme starý papír, sklo a železo

A taky podběl!

To si dodnes pamatuji

Byli jsme tehdy věřící!

Věřili jsme totiž všemu, co nám nakukali

Devět let uteklo jak v pohádce

A čtyři roky pro ni ve škamnách SZŠ

Zkrásněla – stala se z ní žena

Měla žár v očích a vlasy havraní

Jak portrét od Gaugina

Ta moje Španělka.

A přes noc jsme se proměnili

- Z larev vylétli motýli do světa

My adolescenti

Vstoupili jsme do života

Nastala realita

Časem jsme zabloudili ve věčnosti času

A co dávná láska?

Ztratila se v hluboko v mém srdci

Vše už je promlčeno - a odpuštěno

Úplně všechno

Teď jenom zbývá

Vlastnoruční podpis

Amen